Den 1.

Pozice: ACI Marina Kaštela

Cesta začíná ve Lhotě okolo 3 hodin ráno, kdy dáváme sraz v Těchlovicích s druhou polovinou posádky lodi. Cesta ubíhá pomalu, ale po 12 hodinách jsme v Šibeniku. Zde stavíme na velký nákup, jehož hlavní součástí je voda, bez které to na lodi nejde. V Kaštele, kde kotví naše loď brzdíme v 17:45 a zdá se, že předání lodě za světla je nereálné. Takový frmol sem ještě v marýně nezažil. Všichní lítaj sem tam, nosej bagáž, opravujou, stěhujou – a my čekáme. Loď přebíráme před 7. hodinou večerní, stmívá se. První dojmy z lodi: je velká, ve vnitř je spousta místa ale málo úložného prostoru, je na ní trochu vidět, že je 12 let stará, ale vypadá, že je v kondici. Ráno je budíček v 6 hodin, v 6:42 s východem vyrážíme směr Komiža.

Den 2.

Pozice: Komiža, Ostrov Vis

Ráno budíček v 6:00 natěšená posádka dává, rychlá snídaně a vyrážíme do rozumného zářijového počasí. Opar nad pevninou se rychle rozpouští a slunce nám pěkně svítí na cestu. Procházíme si první informace o lodi, jak se obsluhují plachty, zkoušíme jaké možnosti nám nabízí rychlost motoru a plujeme směrem na Splitská vrata. Když tu náhle – PRÚSER – ještě než sem stihnul poučit posádku jak se chovat při strátě pasažéra, Veronika – vášnivě fotící svou sestru se chytla volné otěže v domnění, že je to jedno z těch pevných lan a hle, v plné rychlosti mizí do vody vedle lodi, nastává drobná panika, ale je to dobré, drží se okraje lodi, UFF. Vysmátá, se slovy voda je teplá, ale rozklepaná přívalem adrenalinu se jde převléknout, a my máme vděčné táma na dlouhé večery, no řekněte, kdo jste si to zažil doopravdy? Výsledek, je poučená posádka, boule na hlavě a pár modřin.

Pokračujeme směrem na Pakleni otoky, kde u posledních západních ostrůvků stavíme na oběd. Tentokrát už se budou koupat všichni, a pády do vody jsou koordinované 🙂 . Po obědě míříme podél východního pobřeží Visu do města Komiža. V Komiži se poprvé učíme přivázat loď k bójce, což se daří. Plán večera je večeře v restauraci, trocha místního vína a dospání krátkého večera. Plán na další den je přizpůsoben předpovědi počasí, která slibuje na další noc Buru. Proto volíme bezpečí přístavu – ráno pojedeme na Vis, má být hezky a po cestě prozkoumáme místní atrakce.

Den 3.

Pozice: Vis, ostrov Vis

Budíček na úterní ráno byl volný, ale většina posádky už v 8 hodin pokukuje na vylezající slunce. Pomalu se připravujeme na pěkný den a né moc dlouho plavbu na Vis. Po 9. hodině vyrážíme směr ostrov Biševo, kde se nachází Modra Spilja, místní atrakce. Na vodu vypouštíme loď s 5ti námořníky, kterř mají za úkol věrně zachytit na GoPro kamery jeskyni.

Druhá atrakce, která nás čeká je zátoka schová za skalní soutěskou. Nachází se na jižní straně ostrova Vis. Zde se s posádkou vyvazujeme na oko připravené na skále a plavmo překonáváme pár desítek metrů až na pláž. Po koupačce dáváme oběd a pak pakračujeme již přímo na Vis. Zde nás čeká první vyvazování na molu, první couvání do stání v přístavu. Po proškolení posádky jdeme na to. Na 2 pokus trefujeme díru mezi loděmi a stojíme. Zábava jede, hrajeme Alias, pijeme jako vždy.

Před půlnocí jdeme spát, co nás ještě v noci čeká zatím netušíme. O půl 3. pár ran jak zděla, a celá posádka je vzhůru. Bouřka dle předpovědi je tu a my se smějeme, že sme dobře uvázaní u mola. Je pravda že sme podcenili zavírání oken a polovina ložnic byla zmáchaná, nicméně k další ztrátám nedošlo.

Den 4.

Pozice: Vela Luka, ostrov Korčula

Předpověď na úterý je příznivá pro jachtaře a proto se těšíme. Čeká nás vítr okolo 20 uzlů a k tomu krásné počasí. Vítr je severní a minimálně o 3 stupně chladnější než předchozí dny. Vyjíždíme z Visu v 10 hodin a je to tu. Vytahujeme přiměřené množství plachet a sousedním polákům, kteří vedle nás nocovali a nazačovali že chtění závodit ukazujeme zádá. V nejexponovanějších chvílích nám fouká až 40 uzlů (80 km/h) a vlny mají okolo 2 metrů, celou cestu do Vela Luky nám fouká příznivý zadoboční vítr a loď jede rychlostí okolo 10 uzlů. Super jízda.

Posádka se ve velkých náklonech uklidňuje pohledem na kapitána, který supluje pochybně fungujícího autopilota a s ledovým klidem driftuje po velkých vlnách. Je to super zážitek, vlastnosti této stařenky (naší loď Bavaria 44 staré 13 let) jsou na moři opravdu suprové.

Do Vela Luky dorážíme včas a kapitán nechává posádku aby si sama zaparkovala na bójku. Na podruhé už držíme a chystáme jídlo. Odpoledne spestřují německy mluvící posádky okolních lodí snažící se uvázat na bójky, někteří to nedávají ani na 5 pokusů.Kapitán má z nich tik a po chvíli jedné lodi skáče pomoci z vody.

V 16 hodin se vydáváme na výlet na nedaleký kopec, odkud je pěkný výhled na zátoku.

Večer se zabavujeme hrou český film a filmem s Trabantem napříč Afrikou. Snaha vymazat Matuzaléma nevyšla 🙂

Den 5.

Pozice: Hvar, ostrov Hvar

Původní plán vyrazit do Starého Gradu nakonec nevyšla. Po výjezdu ze zátoky Vela Luka plachtíme na slabší vítr podél ostrova Hvar. Vítr pofukuje okolo 15 uzlů a loďka frčí pěkných 6,5 uzle. Po cestě se koupeme a pak přichází nápad vyměnit známý Stary Grad za dosud nevyzkoušený Hvar, projíždíme zde kolem poledne a 888čka (český průvodce po místních přístavech) říká že přístav je plní od poledních hodin. Zkoušíme sem zajet a máme štěstí. Trochu narychlo couveme do přístavu, ale vše nakonec dopadlo dobře a sme na molu. Potřebujeme vodu a místní ruch nás láká. Rychlý oběd, siesta a pak hurá na kopec na pevnost nad městem.

Večer spouštíme z lodě 2 pytlačky a zkoušíme v prosvícené večerní vodě chytit nějakou čudlu. Večer pokračuje hrami a několika vymazanými plechy piva. Plán na ráno je rozumě vyrazit do rozhoupaného moře a ze 3 hodinky se posunout do zátoky Šešula.

Den 6.

Pozice: Šešula, ostrov Šolta

Ráno na Hvaru bylo rušné, stejně jako večer, ale stání na místním nábřeží stálo za to. Rychle na trh, pro pár dobrot, do pekárny pro pečivo na snídani a po snídani hurá na moře. Cestu z přístavu nám urychlila i změna větru, který ve Hvaru silně rozhoupal nábřeží. Na moři fouká okolo 25 uzlů, proto plachty ven a jedeme. Houpeme se slušně a rychle k našemu cíli.

Předpověď slibuje odpolední silný déšť a večerní poryvy. Na bójce u restaurace Šišmiš jsme mezi prvními, ale během další hodiny se prostor zaplňuje. Personál restaurace s dalšími přijíždějícími loděmi vytváří z vyvázaných lodí molo, ke kterému upevňují další loďě a i po kapitánově svolení je k nám připoutána 2. loď. Naše první „slouloď“. Jsou na nás přivázáni Jihoafričané, velmi příjemná partička se kterou stávíme nakonec i velmi příjemnou noc.

Večer pokračuje povinnou návštěvou v místní restauraci. Tuňákový steak stál opravdu zato, bomba! Po večeři se vracíme na loď. Jihoafričené se z restaurace vrací asi půl hodiny po nás a my se s nimi hned dáváme do řeči, obligátně se zbavujeme zásob piva a tvrdého alkoholu, který za poslední noc stejně nemáme šanci vypít. Jsme pozvaní k nim na palubu kde si povídáme o různých věcech, jak námořních, osobních i politických. Fajn lidé. Bereme si kontakty, protože kdo nechce mít známé v JAR? 🙂

Plán na pátek je benzinka, a přístav. Bude větrno, ale nikam nespěcháme.

Den 7.

Pozice: marina Kaštěla

Poslední den se loučíme nejen se sousedy Jiho Afričany, ale i s mořem. Letos už moře asi neuvidíme, tak ať poslední den stojí za to. Počasí však koupání nepřeje, ochladilo se a fouká studený vítr. Vyrážíme okolo 10. hodiny ze šešuly. První cíle je benzínka na druhé straně našeho ostrova Šolta.

Na benzinku v Rogači dorážíme okolo 11. hodiny a jsme asi 6. v pořadí na tankování. V silném větru je obtížné loď udržet chvíli v klidu. Nakonec i na nás došla řada. První nájezd na benzinku je slušný, ale obsluze se nedaří zachytit naše lana a vítr nás odfukuje. Druhý pokus vychází na prázdno také, až napotřetí se nám daří přirazit a loď pevně přivazujem, tankování jde rychle a za 10 minut jsme už na cestě do Kaštely.

Náš cíle je přímo proti větru a i když času je dost, po zážitku na benzince se nám do plachet moc nechce. Chvíli to zkoušíme, ale posun není optimální a nakonec na motor proti vlná po 2 hodinách dorážíme do Kaštely. Zde opět zanecháváme znatelnou stopu a na 3 pokusy vjíždíme do našeho stání, a bavíme svou neobratností část přístavu. No nic, je co trénovat 🙂

Po vyklizení loďě probíhá check-out, vyzvednutí zálohy, a okolo 19. hodiny vyrážíme zpět domů.

Souhrn

Posádka: Honza, Pája, Jirka Zikl, Lucka Křížová, Honza Wild, Alča a Verča Říhovi, Petr Lacourt
MOB / WOB: 1x
Vypitého piva: cca 180 plechovek (PilsnerUrquel, Kozel 11, Staropramen 12, Cool Grep, Gambrinus 10)
Vypitého vína: 6 litrů
Tvrdej: byl tam tak 😉
Spotřeba nafty: 88 litrů
Napluté míle: ??? mil
Naplachtěné míle: ??? mil
Loď: Bavaria 42 (2002)

Kapitán Honza Zikl