Pátek 25.8.2017

Místo: Lhota pod Libčany

Přípravy a balení jsou v plném proudu. Od předchozího víkendu Pája pere, žehlí, zaváří a připravuje vše potřebné. Já mám během odjezdového dne zajistit technickou přípravu vozu, zabalit sebe a své kapitánské vybavení, a taky Chiquitu na cestu k hlídací tetě Nikče. „Čína“ evidentně tuší, že se bude něco dít, tak se odemě drží dál a myslím, že naložit jí do auta mi dá ještě zabrat.

Dnešní plán je ve 20:00 se sejít s Oldou a Péťou, vyřadit ze zásob vše, co se nevejde nebo bude zbytečné, naložit auto, připravit svačinky a pití na cestu a ve 22:00 chceme vyrazit na cestu směr Šibenik – mirina Mandalina. Cestu jsme zvolili přes Havlobrod, Znojmo, Vídeň, Graz, Lenart, Ptuj, Záhřeb, Karlovac, Šibenik.

Nakonec jsme vyrazili ve 22:53, což byl docela úspěch, tak napěchované auto jsme ještě neměli.

Sobota 26.8.2017

Místo: cesta, Mandalina, Žirje

Cesta ubíhá přes ČR v pohodě, zvolit směr na Znojmo je dobrá volba a bez provozu jsme za 2,5 hodiny na hranicích. Rakousko a s ním i Vídeň míjíme bez problémů také a se svítáním jsme na Rakousko-Slovinské dálnici u Murczku, jako vždy Slovinskou dálnici objíždíme.

Pája nás převezla jak spící pany přes Slovinsko a přichází první kolona na Slovinsko-Chorvatské hranici na rozestavěné dálnici Ptuj-hranice. Kolonu překonáváme asi po 3/4 hodině.

Když už si myslíte, že se nemůže nic posrat, tak se zaručeně něco po…i přes nedávno servisované auto! Asi 20 km před sjezdem na Senj začíná motor hlásit Engine Systems failed, jde do nouzového režimu a auto jede max 90 a do kopců skoro netáhne. Do cíle máme 260 km. Co teď? V domnění, že to očima v motoru opravíme, stavíme 2x na odpočivadlech, ale po vyjetí chyba opět naskakuje. Volíme konzultaci se servisem v ČR, a pak voláme do servisu, který má otevřeno v Senji (45 km daleko od nás), pán říká, ať přijedeme, že se na to koukne. Do Senje se ploužíme přes serpentýny a slušný kopce, ale vše jsme našli.

Borci koukli a viděli to, co nás zklamalo před dvěmi lety při zpáteční cestě z dovolené. Gumová tlaková trubka, co vede vzduch na turbo praskla, tentokrát ta spodní čast, ke které bychom se těžko dostávali. Náhradní díl není, takže volíme dojezdové řešení, tejpovací pásky a oprava je za 40 minut hotová. Cena 150 kun (500 Kč) + za odměnu dáváme 3 Plzně.

Jedeme! Zpoždění máme 3 hodiny, ale jelikož rezerva byla 5, tak stále stíháme. V Šibeniku jsme ve 14:30, po nákupu v 15:30 přijíždíme do mariny. Díky obrovskému vozíku, který jsme ukořistili v marině jsme schopni na 1x vyložit auto – stále však pochybujeme, že se vejdeme do lodě – je toho MOC!

V 17:00 máme přebráno a v 18:10 po rovnacím stresu opouštíme molo v přístavu. Proškolení necháváme na cestu a s lodí se seznamujeme za plavby. Bohužel čas tlačí, a přesto že nechceme blbnout ve tmě, nic jiného nám asi nezbývá. Po západu slunce zjišťujeme, že loď nemá navigační světla ani větroměr – už chápeme proč byla tak levná 😀 Opět trochu PUNK, ale jinak je moc pěkná…

Bójku chytáme s čelovkama na hlavách napoprvé. Chvíli žvandáme a jdeme spát asi ve 21:20. V noci chvilku větřík, ale jinak klidná noc na boji. Plán na neděli vyrazit v 8:00 nám asi o 20 minut utiká, ale už jdeme na to!

Neděle 27.8.2017

Místo: Komiža

Po první noci na lodi se budíme vyspaní a plní sil, okolo půl osmé snídáme na bóji a v 8:20 odvazujeme loď. Jelikož jsme přijeli na bojku po tmě a ráno odjíždíme mezi prvníma, tak nás nikdo nekasíruje a my jsme tak ušeťrili nejmíň 150 kun.

Naše první větší přeplavba se nese ve znamení „Mácháče“ a 2x stavíme na koupačku ve vyhřátém moři, je to naše první větší koupání letos. Za jízdy si ohříváme první zásoby zavařené doma, dnes to byl guláš z dílny Péti a Oldy. Guláše je 5 porcí, ale zmiznul celej. 🙂 Byl luxusní.

Do zátoky u města Komiža vplouváme po 16. hodině a v 16:30 už se koupeme poblíž lodě u bóje. Před 6. hodinou vyrážíme na adrenalinovou jízdu na člunku směr městské molo. Srovnat 300 kg na plochu 1,5 m2, a do toho ještě pádlo/veslovat, je docela švanda. Ve městě děláme procházku na 30 minut, pár fotek, a pak hurá na točeno pivo. Neodoláme salátu z chobotnic a čevápám, ale za světla jsme zpět na lodi.

Večer jdeme spát opět okolo půl 10, ale jelikož fouká a do zátoky se ženou vlny, loď nám docela bouchá a spí se špatně.
Plán na pondělí je vyrazit okolo 7. A na Lastovu ve Skrvene luce chytnout molo. Večer bude fučet.

Pondělí 29.8.2017

Místo: Lastovo-Skrvena Luka

Z Komiže chceme vyrazit po budíčku, a to se daří, předpověď říká bezvětří a v 7:00 odvazujeme bójku. Snídani chystáme hned po rozjezdu a na kraji zátoky nás stíhají vlny, které nám bourají kafe ze stolu. Po chvíli už ale vlny mizí a my spokojeně snídáme a míříme na Lastovo.

Ostrov se dlouho schovává v oparu, ale míříme správně. Cílem je chráněná zátoka Skrvena Luka, kterou stráží velký Adriatický maják. Jelikož noc v Komiži byla neklidná pro celou posádku, tak po obědě, ke kterému jsme měli hovězí na houbách s rýží, jdeme na střídačku pospávat.

V 15:30 se vyvazujeme k novému molu pro cca 40 lodí, které v této zátoce patří k přilehlé restauraci, s očekáváním další větrné noci. Po koupačce a procházce jdeme na chvilku do restaurace a večer sedíme u medoviny. Přichází i slabší déšť, který nás z paluby zahání do obýváku. Kontrolujeme hlídací tetu a strejdu, jak se starají o Čikitu a jdeme spát. Zítra nás čeká další dlouhý přejezd, tentokrát na Mljet, do zátoky Luka Saplunara. Doposud jsme upluli už více jak 100 mil.

Úterý 30.8.2017

Místo: Mljet-Luka Saplunara

Ráno se nám vstávat moc nechce, večer padlo 2 a půl lahve medoviny a morálka ráno je pokleslá. I přesto, že víme o naší dlouhé přeplavbě, nikdo nespěchá, a proto vyrážíme až v 8:50. Předpověď slibuje příjemný vítr a po vyjetí zpoza ostrova Lastovo taháme poprvé plachty. Fičíme podobně jako na motor okolo 6 uzlů a jede nám to skoro 4 hodiny.

Jelikož jsou vlny, tak se nekoupeme a spíš užíváme větru, nicméně vítr padá a my střídáme plachty za motor. 3 hodiny bubláme motorem, ale ve chvili, kdy se chceme jít koupat, zjišťujeme, že fučí. Jediným odvážlivcem, který se odhodlal skočit do vody byl Olda, ostatní jsme mu fandili z paluby. Opět taháme „Dženu“ a další hodinu až k zátoce doplachtíme. Před zátokou nás odchytne mladík a nabízí free bóji a návštěvu restaurace. Bereme a na 7 si objednáváme odvoz. Mezitím se koupeme v chladnější vodě a děvčata se zkrášlují do restaurace.

Z restaurace a jejího prostředí (umístěná mezi stromy v přírodním stylu) jsme nadšení, objednáváme předkrm a hlavní jidla. Na stole se nám sejdou obří krevety, tuňákové stejky, rybka a mljetská divoká zvěř, moc jsme si pochutnali! Péťa dokonce hlásí, že v lepší restauraci ještě nebyla.

Před 9. jsme na lodi a krom kapitána, který jde spát, se ještě sedí. Po 10. je na lodi již ticho a po pár nočních úpravách, aby nebouchalo vybavení ve skříňkách, spíme. Plán na zítra je rychle překonat 18 mil do Dubrovníku, kde chceme prošmejdit staré město. Vyrazit chceme co nejdříve.

Středa 31.8.2017

Místo: Dubrovník

Je to tu, první z cílů naší plavby je před námi – Dubrovník. Ráno zodpovědně vstáváme a po rychlé snídani vyrážíme vstříc krátkému přejezdu do asi 18 mil vzdálené marýny Dubrovník. Marýna je schovaná hluboko v kanálu Dubrovačka a bude tředa autobusem popojet do starého města. V 11:20 jsme v ACI Marýně pevně vyvázáni, k obědu vaříme fazole s masem. Je tu k dispozici i bazén a parádní zázemí, které v plné míře využíváme. Ve 13:35 už cvakáme jízdenku do starého města a v očekávání, kdo první zahlídne hradby vykukujeme z autobusu.

Jsme tu, všude mraky lidí, všude samá hra o trůny, samej Japonec, turista, ajfonysta. První pohled na monumentální hradby je úžasnej, město je obrovský! Začínáme procházkou hlavní třídou, pak starý přístav, projdeme i skrze pár kostelů a chrámů. Je to krásné, jen těch lidí, to je maso, a zase ty hry o trůny. Věřte nebo ne, ale ani jeden z nás 4 neviděl ještě ani 1 díl toho seriálu. No uvidíme, jestli se něco změní po návratu z dovolené… 🙂

Hledáme místo pro focení z výšky, pak procházíme i další boční uličky, kupujeme zmrzku, stavíme na pivko a stále fotíme. Před 6. soudíme že, jsme viděli dost a jdeme na bus zpět do marýny. U zastávky děláme nákup zásob pro „přežití“.

Večer před večeří dáváme opět bazén, a pak večerní zábava, medovina, pivo, víno, Česko. Ve 22 zalejzáme a spíme se zavřenými okny, jsou tu komáři i zima – 16st. Ráno můžeme kdykoliv vyrazit, nic nás netlačí.

Čtvrtek 31.8.2017

Místo: Mljet

Spíme dlouho, krom Oldy, který má své ranní tlaky, z postele se škrábeme po 8. K snídani v dnešní sváteční den kapitánská vejce a bohatý stůl dobrot. Znovu nakupujeme chleba do zásoby a dáváme si pár ranních tempíček v bazénu. V 11:00 opuštíme ACI marýnu vstříc cestě zpět do Šibeniku. Dnešní cíl je kotviště asi na Mljetu.

Po cestě stavíme na ostrově Lopud a na kotvě se koupeme a vaříme oběd. Po koupačce vytahujeme kotvu a pokračujeme k ostrovu Mljet. Nakonec volíme kotviště na východním cípu ostrova, při cestě potkáváme delfíní rodinku, která nám dělá asi 10 minut společnost, další pěkné zpestření dnešního svátečního dne. Pája připravila slavnostní puding ozdobený gumovým medvídkem a sušenkami.

Kotviště sdílíme asi se 6 loděmi, ale 4 z nich bójkují, což pro ně znamená povinnou návštěvu restaurace, my volíme domácí studenou kuchyni – salátek, „kruh“, uherák, paštička. Večer slovní fotbal a v 10 sapánek. Dle předpovědí asi jeden z posledních horkých dnů naší plavby, ale nevěsíme hlavy a těšíme se na 3 dny Juga! Zítra nespěcháme.

Pátek 2.9.2017

Místo: Korčula

Na kotvišti máme pohodovou noc, je skoro bezvětří a spíme v klidu. Po snídani vyrážíme na plavbu podél Mljetu s cílem poblíž města Korčula. 2x stavíme na koupačku a oběd plánujeme v cíli. Včera děvčata pekla zeleninu v troubě a dnes nás plánují oslnit její chutí. Po cestě opět míjíme kolonii delfínů, ale spíš je tentokrát honíme, než abychom si je užili zblízka. I přesto byl na ně krásný pohled, byli všude kolem nás, bylo jich asi 15.

Okolo 3. hodiny se vyvazujeme v ACI marýně v Korčule. Do starého města to máme co by kamenem dohodil. Zeleninka s domácím masem je super a chvilku po dojedení a nezbytném odsolení ve sprchách mizíme v uličkách staré Korčuli.

Korčula je hezká, ale malinká, staré město máme překlopítané za 20 minut. Zkusíme ještě pár bočních uliček a pak hurá na pizzu s výhledem na moře. Po procházce a večeři jdeme na rychlý nákup a pak na loď. Spánek nás zachvátí relativně brzo. V 8 chceme v sobotu vyplout, abychom dopluli včas na bójku, obáváme se špatného počasí, proto raději nastavujeme budíky.

Sobota 3.9.2017

Místo: Korčula – Vela Luka

Budík v 7 zvoní a my vstáváme. Olda jde na nákup, snídáme a okolo 8. vyrážíme. „Bazén“ v marýně je velmi malý proto po konzultaci s místním kapitánem volíme výjezd na couvačky přes celou marýnu. To zvládáme a po obeplutí starého města vytahujeme plachty.

Plachtíme celou cestu až do zátoky Vela Luka. Rychlost naší plavby ve větru dosahuje chvilkami i 9 uzlů. Přijíždíme do zamračeného města a vítají nás i první kapky deště. Vylodění na dnešek neplánujeme a po uhrazení 150 kun za bójku, hrajeme Krycí jména, ty nás však uspávají, a proto vytahujeme těžší kalibr – Člověče nezlob se. Po celodenním plachtění jsme celkem ospalí, a po 9. jdeme spát. Noc je velmi neklidná a i když jsme na bóji, vítr s námi cloumá, stále prší a vlny bouchají do lodi. Ráno chceme na Vis vyrazit co nejdříve, pojedeme asi v dešti, ale MY to dáme!

Také si uvědomujeme, že pokud bychom tu byli na týden, už bychom byli na cestě domů, takto máme před sebou ještě 6 dní plachtění. A to se nám líbí. 🙂

Neděle 4.9.2017

Místo: Vis – Vis

Ošklivá noc, celou noc nás bičoval ostrý vítr, déšť, celá loď se chvěla, ve větru stáčela a vydávala různé zvuky jako v hororu. Né nadarmo jsme se k bójce vázali dvěmi lany. Ráno jsme všichni vzhůru před 7. hodinou s kruhy pod očima po nepříjemné noci. Venku je stále děs běs, proto se po rychlé snídani odvazujeme a v nepromokavém a teplém oblečení míříme na Vis.

Cesta začíná hned z kraje zátoky ostře a krom deště a protivětru se přidávají i jeden a půl metrové vlny. Jen ze zátoky vyplouváme přes hodinu. Cesta ubíhá pomalu, čeká nás asi 24 mil proti vlnám i větru. Holky volí cestu v teple podpalubí, dokonce i v teple dek a peřin – chrápou skoro do půl 12.
K Visu se za střídavého slunce a deště probojujeme asi okolo půl jedné a v jednu už vyvazujeme loď k molu. Holky k obědu chystají rýži a pečené maso, 1/3 rýže nakrmíme rybky vinou chybné manipulace s pytlíkem.

Jelikož kapitán s Oldou poctivě odkroutí celou plavbu v chladu a větru, dostavuje se únava a šlofík od 3 do 5 přijde vhod. Holky se mezitím procházejí po městě.

Po sprše jdeme okouknout místní restaurační nabídky a končíme v restauraci s krytým venkovním sezením, za které jsme rádi, protože venku se znatelně ochladilo. Na stole se objevují krevety, pizza, tuňák, pizzabagetka a zeleninové saláty. Padne i nějaké Karlovačko a těšíme se, že dva dny s horším počasím máme za sebou, těšíme se opět na moře. Zítřejší cíl je město i ostrov Hvar. Na dobrou noc si po námořnicku přiťukáváme medovinou a jdeme spát.

Pondělí 4.9.2017

Místo: Hvar-Hvar

Ráno na Visu začíná hřát a my po 7. vstáváme. Po snídani si rozdělujeme úkoly, Olda s Péťou na nákup do obchodu, Honza do rybárny, Pája na trh pro zeleninu. Doplňujeme zásoby vody na pití, abychom vydrželi až do pátku.

Po snídani okolo 9. vyrážíme na nejkratší přeplavbu letošního plavení. Jedeme na Hvar na Hvar. Za Viskou zátokou ještě přibržďujeme u námořního bunkru v zátoce Rogač a pokračujeme k našemu cíli. Za dvě a půl hodiny už připravujeme vyvázání u západního břehu Hvarské zátoky, kde u přivázané bójky musíme loď ještě vyvázat ke břehu. I přestože máme se třemi lany trochu délkovou tíseň, nakonec jsme vyvázaní. Za nedlouho máme i oba sousedy a jdeme vařit.

Dnes jsou na jídelníčku mušle z rybárny s místním chlebem. Čistíme mušle a těšíme se na ně. Jsou dobré, nicméně čas ukáže, že asi nebyly uplně čerstvé, neboť o pár hodin později „bojujeme“ o mísu.
Odpolední procházka bez kapitána na místní vyhlídku se posádce zalíbí, ale zmíněné tlaky je ženou rychle zpět na loď. Zbytek dne je ve znamení polehávání a Pája, která jediná bez ztráty kytičky funguje, si vaří původně plánovanou večeři – steak z mečouna, který velice chválí a popíjí k němu vínečko. Nakonec se připojí i Olda. Po druhém výsadku (přeručkování po lanu ve člunu, ve třech lidech), kdy platíme 300 kun za bójku, jdeme vstříc večerní zábavě na lodi.

Plán zní, alespoň jednou vydržet do 11 večer. Holky odpadají, ale kapitán s oldou a „kapitánem“ drží do 1 ráno. Hrajeme Carcasone na tabletu. Když Morgen umřel, umřeli i muži. Zítra je za cíl Vrboska.

Úterý 5.9.2017

Místo: Hvar-Vrboska

Ty rána, morgen duní v hlavě a s Oldou litujeme, že jsme ho vyprázdnili. Je nám blbě. V kombinaci s včerejšíma mušlema je to vražda. Rozdejcháváme. Snídáme střídmě a po 8. už bručíme na motor.
Dnešní cíl je Vrboska, městské molo v malebném městě na Hvaru. Bručení i střízlivění jde pomalu, ale po chvíli míjíme Zlatny Rat.

Další zastávkou je kotva poblíž Vrboské zátoky. Na kotvě se jdeme vykoupat, ale podobně jako předchozí dny fouká chladnější vítr, tak spíš vegetujeme a pospáváme. Náhle zjišťujeme, že loď podezřele pluje, a vše se potvrzuje, když místo na kotevní hloubce 6 metrů, jsme na 20. Kotvu, na které tedy nedržíme, zatáhneme do lodi a plujeme asi 2 míle na městské molo.

Na nábřeží před lodí máme zmrzlináře, hospůdky, pekárnu. Jdeme na procházku po městě, stavujeme se i u jednoho z místnich vinařů, který nám po rychlém koštu prodává za 30 kun (110 Kč) 2 a půl litru vína Plavac.

Večer posedáváme a cucáme víno, po 9. jdeme spát, ráno nespěcháme, cíl na středu je Šešula.

Středa 6.9.2017

Místo: Šolta-Šešula

Těšíme se do Šešuly, čekáme bezvětří a po nehybné noci, kdy loďka ani nevrzla snídáme okolo 8. hodiny. Ráno skočíme pro pečivo, poslední zásoby vody, okolo půl 10 se odvazujeme od mola a vyrážíme směr Šolta, zátoka Šešula, restaurace Šišmiš.

Prokroužíme opět kolem Zlatnyho Ratu, kde stavíme na rychlou koupačku a pokračujeme kolem bunkrů na Brači. Do zátoky dorážíme okolo 4. hodiny a rovnou si rezervujeme stůl na 6. hodinu.

Naše oblíbená disciplína, přejet z lodi na pevninu na vratkém člunku se nám daří a v 6:10 usedáme ke stolu. Objednáváme chobotnicový salát, tuňákové stejky, medajlonky a spoustu příloh. Po 8. už posedáváme opět na lodi a pomalu klimbáme a funíme po večeři. Cíl na ráno je bójka na Kakanu. Nespěcháme.